LÍSTKY NA MATURITNÍ PLES 4.D A 4.C JSOU JIŽ V PRODEJI!!!!!!!!!!!
Lístky na stání by měly být k sehnání u maturitních tříd,
popřípadě na informacích dole v Horňáku,
či v sekretariátu GymSo,
ještě nevíme, kam je všude dáme,
ale pokud máte zájem, tak již zítra(22.1.2008) u 4.D a 4.C.
Co vy na pana Správce? (jen pro gymlp)
Jsem s ním zcela spokojen/a, vždy spolu vycházíme dobře 1 (10%)
Nevím, v životě jsem s ním neměl/a žádný kontak, tedy nemužu posoudit 0 (0%)
Nevadí mi, občas je nepříjemný, ale na druhou stranu, je pro školu přínosem 8 (80%)
Moc mi nesedí.... 1 (10%)
Souhlasíte s článekm 4 (40%)
Nesouhlasíte s článekm 0 (0%)
Tak přátelé, je to tady. Konečně nastalo, pro tento rok, nekonečné období plesů a tanečných akcí:o). Úvodní záležitostí letošní plesové sezóny se stala závěrečná tanečních kurzů. Šlo o takový malý rozjezdy, od kterého jsem si však sliboval, hezké navnadění na nadcházející plesy, jak plesy GymSo, tak plesy ISŠTE. Projednou jsme odložil pod kůží zaryté nepřátelství, které je sic jen hrané, ale aby se neřeklo, zdravý konkurenční boj mezi největšíma SŠ v Sokáči neuškodí, a rozhodl jsem se obrazit vše. Teda alespoň dokud se mi bude dostávat sil. Závěrečná byla vážně na prd. Krom toho, že jsem se dočkal od slečny, která ať mladší, tak ne o tolik, mi v klidu vykala, jako staršímu pánovi, nedej bože, pokud si mě nespletla s kamarádovo tatíkem, jsem si skoro, počkejte, vůbec nezatančil. Po příjezdu nebylo s kým a narychlo lovit tanečnice, když vypadáte nejspíš na třicet, čtyřicet, …., to vážně nejde. Nu a když se člověk už trochu sžije s tím mladistvým prostředím, připraví si pořadatelé dvouhodinový blok nezáživných ukázkových tanců. Uznávám, někomu se to líbí, ale když je vidíte třetí rok za sebou, moc Vás postávání v napěchovaných uličkách nenatchne. Nedožil jsem se ani konce. Protože začínáme hezky pomalinku, plánoval jsem odjezd domů v jedenáct a také jsme svůj cíl splnil.
Obrat přišel až tento víkend. Na řadu přišlo IŠSTE s bandou mých známých, kamarádů a přátel. Maturitní ples se vydařil podle nejlepších očekávání. Gympl utvořil silnou skupinu a splynul s řadami ISŠTE. Již po příchodu do „Horňáku“ na mě padla euforie a dobrá nálada, když to shrnu slovy, že jsem se skoro nezastavil, prošoupal další vrstvu podrážky a propotil kvádro skrz na skrz, nebudu přehánět. Ze sálu na dízu, z dízy na sál, pak k baru a od baru zpět a dokola:o). Půlnoční překvápko technického lycea bylo, tedy spíše je, prostě nezapomenutelné:o). Ve zbylém programu dlouhé řady ploužáčků, prokládané rychlejšími tony rokecu a vzdušného tanečního rytmu, neudělaly radost pouze mě. Prostě všechno šlapalo na výbornou. Těžko vypíchnout nejlepší chvilky, protože celý večer probíhal v nadstandardní úrovni, však bez maxima, které bych si právě vybavil. No něco mě přeci jen napadlo, tak jen na okraj, slečny Gymplačky se umí pěkně tulit, ale nikomu ani muk:o).
Tímto končím reportáž a budu si šetřit dlouhý, excelentní, vesměs pozitivní článeček k NAŠEMU PLESU, JENŽ PROBĚHNE 8.2.2008:o)………
Jak jsem psal na našich spolužácích, tak je vše zase jinak.
Jde vidět, že na blog jsem se již připojil, nyní hoří už jen ICQ. Nechápu, ale pořád mi nejde načíst starý login, doufám, že na to vbrzku přijdu. Zatím náhradní ICQ 370831815:-(. Toto neplánované odstřižení od světa icq mě vážně štve, má to milion záporů. Stoupá mi počet propsaných sms a provolaných min.:o). Jedinou výhodu jsem objevil v času, který mi výpadkem icq vzniknul:o)……….Zatím
Ještě před pár lety jsem byl hrdým pozorovatelem. Rozeznal jsem známou i neznámou osobu na sto honů. Teda, až na jeden zážitek, kdy jsem si spletl kamaráda s někým cizím. No a zkrátka, poté co jsem jej doběh, hodil před jeho ksichtík ruku a vypustil ze sebe: „Ahoj P…..“, zamrzl jsme. Stál jsem trapně před někým cizím, který se mému známému sice trochu podobal, ale věkově si neseděli tak o 20 let. Můj pozorovatelský talent zahrnoval i objevování sebemenších maličkostí v místech, kde jsem se pohyboval, nebo do kterých jsme právě vstoupil. Dneska je však vše jinak.Nevím, jestli se ještě sluší, svádět následující vyprávění na DEN BLBEC, nebo přiznat barvu. Barvu šeptající Vám všem, že jsem poslední dobou nějak mimo. Ale už poskočme dál.
Máme hezký středeční den. Jako vždy vstávám do školy a vůbec se mi nechce. Vyvalím se z postele a koukám. Času dost, dokonce jsem zvedl své bezvládné tělo o pár minut dřív, než-li se má rozeznět otravný budíček od kovo-plastikového monstra budíku. Dobelhám se do kuchyně maje divný pocit. Po rozlepení očí a bližším průzkumu hodinových ručiček, narazím na zakopaného psa. Sice jsem vstal o minutku dříve, ale zaspal jednu hodinu. No, není čas brečet, šup k snídani a do kalhot a jede se dohnat co se dá. Další osudová chyba onoho dne. Do školy dorazím opět ve zničeném stavu, jenž má na svědomí úmorná ranní anabáze vlakem. Ani nedosednu do lavice a dostanu třešinku z právě se chystaného dortu. Slova: „Jak to, že jsi přišel?? Teď píšeme z AJ!! Proč jsi o už nezapek?? Já bych do tý školy nejel.. My mysleli, že se na to vyprdneš..“ mě vážně dorazila. Nejsem žádnej srab a testíkům se přeci nevyhýbám:o). Nebudu dělat machra, vědět to tak by mě třeba napadla nějaká klička, ale nikdo neříká, že bych ji využil. Test dopadl podle mého právě probuzeného očekávání katastrofálně. První strana mi připomínala surrealistický obraz s prvky symbolismu v provedení egyptského hieroglyfu, zkrátka, pro mě „Španělská vesnice“. Druhá nebyla o moc lepší. Na třetí hodinu jsme měl domluvenou schůzku ohledně skleniček na ples. Tudíž jsem se vydal na cestu. První úkol bylo sehnat smlouvy. Nejbližší možnost se skýtala v přepadu naší třídy a protože je přestávka, není problém se zde zastavit. Inu, vlezu do třídy a jaké to štěstí, objevil jsem druhou půlku angličtinářů. Kouknu k tabuli, jestli se náhodou někde nenachází paní prof. a nikde nikdo. Pozdravím třídu a ženu si to k zadním řadám pro smlouvy. Klasicky smlouvy zase nejsou, tak si v duchu (polohlasně) zanadávám a cestou ven popřeji trochu pozornosti třídě. Od spolužáků vyzvím, že píší sloh a tak si taky smutně postěžuji jak dopad můj rychlotest – Podpis a datum a byl jsem hotov.
Po domluvení skleniček se vrátím do školy, cestou si stihnu postěžovat Ondrovi, že kdyby se v naší půlce psal sloh bez profesora, tak mají všichni za 1:o). Jen se dopracuji po šatně na chodbu, už vidím divné pohledy svých spolužáku. Neřeším, jdu si něco vyřídit do studovny a pak to přijde. Je mi sděleno, že celou tu dobu, kdy jsem byl ve třídě pro smlouvy, tam seděla i profesorka. Nechápu jsme prostě slepej. Omluvou mi buď, že paní Vacurová seděla v lavici mezi holkama a zapadla tak dokonale, že ji prostě letmým pohledem nešlo rozpoznat. Uplyne další hodina a já si vzpomenu, že jsem asi nechal něco v lavici na naší hodině angl. Vydám se o pato výše. Vlezu do třídy a hle 4.C.zrovna třída s kterou máme maturák. Zalezu do zadní lavice, proštrachám ji, nic nenajdu a tudíž se dám na odchod. Všici se smějí jako pominutí, tak si říkám, co je?? Všimnu si Radky a využiji příležitosti sdělit novinu ohledně skleniček, když tak postávám, všimnu si papíru. Hlavou mi proletí: Papír – sloh – to už jsem dneska někde viděl – jejich smích – angličtina – černovláska stojící po mé pravé straně – jsem „hovado“. Půlotočka vpravo, vše je jasné. Aspoň jsem nyní pozdravil a nevypadl ze třídy bez povšimnutí si profesorky jako poprvé. No měli ze mě všichni srandu nejméně ještě celý den. Naštěstí celá škola již končila a tudíž se mi nepovedlo spáchat další škody, či něco co by přebilo trapas z prvního dne na gymplu:o)
Hezky od začátku. Rok 2007 spojil dvě roztodivná období druhou půlku třeťáčku a první polovici čtvrtého ročníku. U většiny známých a kamarádů se projevuje pomalinkaté (rychlejší, hmm, nejrychlejší) přesun od bezstarostných k uvědomělým. Bohužel tato nákaza nezasahuje plošně všechny (taky bych se konečně rád nakazil:o), ale s blížícím se termínem maturity infikovaných naštěstí přibývá. Dále taky můžeme rok 2007 z pohledu studentského života vidět, jakožto rok nových kamarádů a z pohledu 4.D, jakožto rok neustálých pokusů udržet si styl, který jsem dohnali do absolutních výšin v druháku a nenechat se zničit, sem tam se objevující ponorkou (pro míň chápavé – ponorkovou nemocí, né ponorkou v podobě monstrózního kovového podvodního plavidla:o). Silvestr jsme oslavili více méně v akcičce silně připomínající ulítlé párty z dřívějších let, bohužel už se projevují ony přibývající dny (měsíce, roky:). Silvestr je také vhodným okamžikem na zamyšlením se, zda naše postoje a dogmata stojí za to abychom je dále prosazovali, nebo zda se nevyplatí uznat pravdu těch druhých. Jako správný paličák tvrdím, nepřemýšlejte o tom a prosazujte je:-D. Dokud Vám někdo neublíží, tak budou asi v pořádku a správná, a nemá teda cenu zatěžovat s nima svého ducha. Na poli světovém a kulturním můžeme prohlásit rok 2007 za neustálou přetahovačku mezi vším a každým. Tahaj se nám o ústavu EU, tahaj se nám ženský, teda spíš o chlapíky. Vidíme, že úspěšný politik nemusí bej už jen podvraťáckej a bezpáteřní, ale musí alespoň párkrát vyměnit manželku. No, z hudby mě napadá, že roku 2007 můžeme děkovat za hity jako je Boreczech (že BrodY). Nesmíme ještě zapomenout, že jsme v “ŠENGENU“ (kdyby někdo nerozluštil moji fikanou šifru, píši o schengenském prostoru).
A co rok 2008?
Jednoduché. Jak už je zvykem, tak roky končící na 8 bývají pro České země význačné. Někdy v dobrém a někdy v špatném duchu. Všichni raději doufejme, že tento rok proběhne nanejvýš výborně:o). Tím taky přeji všem letošním maturantům, aby se jim zadařilo a maturita je v parném létě již hřála v kapse a aby prorazili dál, kam a jak chtějí:). Dále politujme všechny, tím myslím úplně všechny, kdož se vydají na návštěvu nemocnice a lékaře. Chodíme přeci do těchto institucí tak rádi, jako například do bazénu, tak proč si nezaplatit, nečertěte se v bazénu taky platíte za vstup:o). Dále EU má prý předsedat Slovinsko a už v únoru projde zatěžkávací zkouškou v podobě osamostatnění se Kosova, nechme se překvapit, co se nám z toho ještě vyklube. Jinak na okraj na blízkém východě se to pořád mlátí a teď se k tomu ještě přidalo 40. výročí založení Fatahu a Hamás to nějak nechce zkousnout. No, dále jsme se kupodivu po dlouhé době podíval na večerní zpravodajství. Neměl jsem to dělat, se mi začal zvedat zase žaludek. Zaslechl jsem informaci o, snad, schválení zákona, podle nějž Vás mohou vyhodit z práce, když třebas něco v opilosti poničíte a následně nebude muset stát vyplácet vaší osobě podporu. Tento zákon by se měl silně prosazovat, hlavně v parlamentu, kde, vzpomeňme si na alkoholové aféry z minulých let, by určitě padl na úrodnou půdu. Tak zatím pa, a užívejte si tento rok již od začátku:o)
hihi, Pájo, tady je další moje mistrovské dílko:-D, nechceš, výhodně ti jej prodám:o)...
