The best of party – produckt by 4.C

Ptáte se, jak to všechno začalo? Na jazyk se mi derou slovíčka: ÚPLNĚ NEVINĚ, ale bohužel Vás zklamu. Jediné co bylo neviné, byly kroky vedoucí mě k zapadlé chatě na okraji Kraslic. Suň se suň přikradl jsem se až k verandě. Můj tajný elegantní vpád byl ovšem přerušen na stráži hlídkující Símou, teda pokud to byla ona:o). Se Simčou, nebo bez Simči, problém byl v mém prozrazení. Nic se nedalo zachránit a zbývalo pouze napochodovat dovnitř. Jen jsem vlezl už mě nikdo neměl rád:). Jednoduché vysvětlení, povedlo se mi rozlít právě vodšpuntované pivéčko a nelejt jej do pečlivě nastražených baťohů a tašek. Druhým kamarádem se mi stal hadr a vytírání toho co jsme si rozlil. Musím se přiznat, skoro jsem brečel. Ale ne, pro ostudu to nebylo, ale pro to pivo:o). Zábava se podobala půlnočnímu bálu na hřbitově, kam jsme se původně chtěli vydat, ale pro, v tuto chvíli, ještě nečekané příhody z výpravy sešlo. Pokusy odloupnout oči přítomných od TV byly takřka neviditelné a neslyšitelné. Nebudu rozebírat ukrutně dlouhé dva roky sledování celé videotéky a hupsnu o hodinku/ky dál.

Na pomoc beru foťák:o). Vydržte……………, už jej mám. Ještě před pokračováním musím napsat: „Déčáci hledali hranice Céčka a co našli? Našli, že Céčko žádné hranice nemá. Po dlouhé době jsem si připadal jako na našich starých dobrých „Stříbrňáckých farských pařbách“. Déčko také objevilo, že nějak vyšlo z formy a padá brzo, BrodY?:o)))). Děkuji Všem za pozvání.!!“

Od 19:00 do půl osmé vládl chatě ještě klid a mír:o). Bohudík touto dobou dorazila poslední posila z řad 4.D - BrodY a s ním důležitá výbava. Tekuté palivo, jenž pro nás vybrečel sám Stalin, počalo rozehřívat okolní ledy. No jednoduše řečeno začalo se pít:o). Naše sestřičky z Céčka se projevily jako pravé „Kraslické horalky“ a pily lampy, na které by si netroufl ani pravý ruský mužik:-), že Zdeníku:o). Zábava nabrala nečekaných obrátek, řadilo se stále rychleji a ručička nálady na tachometru bourala veškeré překážky. Po odtikání deváté hodiny, již brečel i parket. Trsající dav se pohupoval v jakémkoliv rytmu a těla se nenuceně svíjela na různorodé tóny. Večer, tedy spíše noc pokračovala v živé zábavě neztráceje na ničivé síle. Většina přítomných v euforii pila, jedla, chodila, tancovala, tulila se, odcházela, pouštěla slzičky, chodila na vzduch (dvě důležité věci, ale ani jednu nehodlám napsat, vy víte:o). Vodnice, ač jako vyléčený uživatel tohoto přístroje se jejímu kouření vyhýbám, mě protentokrát opět překonala a nebyl jsem jediný:o). Snahy o předávání dýmu, potřebovaly názornou ukázku a posléze touto ukázkou vyprovokovaná soutěž měla jasné vítěze:o). Z výšky vší zábavy se ale náhle dopadlo na tvrdé dno v podobě TV. Ani nevím, jak se to stalo, ale prostě najednou přišel konec. Televize pro jedny a chlast pro druhé se staly katem a černou rukou probraly řady přeživších. Kluci ve snaze vzbouřit se zorganizovali mikro výpravu k zastávce:o). Zbytek buď zalehl, nebo jen tak polehával, nebo se vydal telefonovat, či jíst:o). I po návratu mužiků byla stejně zábava ta tam a party se přeměnila v komorní posezení na verandě s vodnicí v ruce a v puse. No a pak přišel konce, spánek a já zde také ukončím povídání. Poslední zmínka patří Zůze Lang., která jako poslední sťala chudáka Amundsena. Ještě by se dalo povtipkovat o otvírání okenic u nás v pokoji a o BrodYho parakotoulu, ale myslím, že jsem skončil v pravou chvíli. čís :o)...