středa 7. ledna 2009

Filmové okénko, alá slido-box :o)

Právě mám za sebou filmový zážitek, který se dá těžko změřit, těžko vypovědět a ještě hůře popsat. Poslední dobou, dobou co jsem na koleji, se oddávám vlastnímu filmovému klub. Když povím, že do mého malého soukromí patří večerníčky a romány z červené knihovny, hlavně ty německé, budu lhát jen z půlky. Asi každému dojde z jaké=), kdyby ne, tak kecám s tou červenou knihovnou:-). Pokud pominu filmečky české, kde jednoznačně zvítězil snímek Bobule (ps:možná mu k tomu napomohla lahev svatomartinského, která padla společně se závěrečnými titulky, psst, o trochu dřív:o)), mám trojičku filmů, které u mě vyhrály cenu za nej komedii, a Trojici s velkým T filmů, které kdo neviděl, nepochopí, o co přišel. Vyprávění o komedii si nechám na nějakou příští příležitost, ona noční hodina, kdy tento skromný recenzní článeček píši, by se ani nehodila, a budu se raději věnovat mému poslednímu objevu z velkého T, tj. Magnolia, K-Pax a právě filmu s názvem Eyes Wide Shut (v čj – Spalující touha). Když pominu celkem kvalitní obsazení, kdy hlavní postavy ztvárnili Tom Cruise, Nicole Kidman a za režisérský stolek se postavil Stanley Kubrick, musím přiznat hlavní tahák ději. Už dlouho se mi nestalo, abych očima posouval film dál a dál. Kombinace chvilek vesměs nudných scénami, ale nabitými titulky, tedy dějem, vytvářela s kontrastními, lehce a lechtivými úseky přímo vražedný koktej. Celou dobu mě samotný příběh nutil tvořit si v hlavě možná rozuzlení, pokračovaní a význam toho, co jsem již shlédl. Když tak přemýšlím, možná díky jakési pasivitě hlavního hrdiny, který celým příběhem prochází jako snem, kdy někam dorazí a otevře se mu možnost vidět víc. Onu možnost využije, ale hned si ji nechá broběhnout mezi prsty, přistoupí na skutečnost své chyby a odmítne bojovat. Některá má vlastní řešení dokonce vypadala, ještě pět minut před koncem, jako závěrečná dohra. Už jsem si myslel, že mě nic nepřekvapí a film jsem pomalu zasouval do složky projeto smazáno:o), ale poslední slovo celého filmu mě přesvědčilo, že jsem vlastně mými hlubokými úvahami, na které jsem byl tak hrdý:o)), ze sebe udělal tak maximálně troubu. Doporučuji shlédnout a udělejte si obrázek samotní, jestli jste se nechali napálit. Ale i přes to se musí filmu nechat pár sladkých myšlenek, které se vyplatí v ději hledat. Tak tím končím malé filmové okénko a doufám, že jsem prolomil období zanedbávání stránek a ztráty inspirace a konečně doťukám články tak dlouho uvězněné v mé hlavě. Dobrou.
Pro zábavu, během filmu jsem musel dokonce opustit mé útulné zahrabání v pelechu a přesednout si k noťasu. Vše co jsem dělal, muselo vypadat strašně komicky, třeba pobryndání, těsný pád ze židle atd..:o))) , ale omluvou mi budiž, že jsem měl oči přilepených na obrazovce, tak, že to prostě ani víc nešlo. Hej, úchylci, ne kvůli těm nahotinkám (film v blbý kvalitě:o), ale kvůli filmu samotnému. Pa.

Žádné komentáře: