Sportovní týden dle Plzně:o)

Tak Plzeň se změnila na město sportu. Akademické hry střídá Mistrovství světa v HOKEJBALE. Týden utekl, článek mi tu odpočívá v počítači s cílem, že jej otisknu veřejně, až se mi podaří dostat z mobilu fotky, ale bohužel. Někam se mi zašantrošil (ano, on sám) kabel, a takže fotky z „20. Davidovek“ a z plaveckých závodů akademických her a z utkání hokejbalu se zdrží. Místo toho, abych se ve zkouškový řádně a poctivě:o) šprtal, udělal jsem si týden více méně volno, spíš více, a užíval si sportovního vzrušení. Pondělí obětované plaveckým závodům, na kterých se ukázal jeden z našich ex-ex gymsáků. Nebudu popisovat nádhernou zápletku, když dva týdny před akademičkami se rozhodlo vedení naší koleje, že bude sestěhovávat studenty. Asi si umíte představit odpor, s jakým se setkal nápad, ubytovat na naši kolej, kapacita cca 330 lůžek, 220 sportovců, když zrovna probíhala nejlepší etapa zkouškového, dále asi vysvětlovat brajgl doprovodného programů, který vyhrával skrz kapely decibely do oken studentů šprtajících se na státnice, zkoušky a zápočty, taky nemusím. Ale zpět ke sportu. Akademické plavání prvého dne mělo jako třešničku na dortu štafetu. Jednotlivé plavecké závody se rychle střídaly, ale nebyly tak divácky důležité, jako právě zmíněné souboje družstev. Po startu mužských štafet nebylo poznat kdo, kdo se umístí první. První bazén už napověděl, vyčlenila se skupinka v čele se zástupci pražského družstva A a domácího týmu ZČU. Další bazén přidal na vzrušení. Obě mužstva se přetahovala o délku paží a napětí houstlo. Poslední bazén tajil dech. Pár metrů před cílem závěreční plavci držely vyrovnaný krok, tedy spíše tempo, a o výsledku rozhodoval dohmat, který nakonec o cenťák poslal zlato domácím, tedy hostitelské ZČU. Druhý den se, úterko, jsme změnili program a místo dalšího vodního klání v podobě ploutví, jsme se vydali na hokejbal. První zápas v podobě Bermuda vs. Pákistán nás sice navnadil, ale nic moc nepřekvapil. Návnada byla natolik úspěšná, že jsme se vydali na odpolední klání ČR vs. SR, kde to přišlo. Zápas si vážně nezadal se strhujícími zážitky s hokejem. Místa za bránou jsme vybrali dobře a divoká hra nás přesvědčila o plánu na další dny. České mužstvo si klestilo cestu dál a dál a po překvapivém vypadnutí Kanady se sen o zlatu opět přiblížil. Poslední dva zápasy přiváděli, myslím, že ne jen moji, krev do varu. Celé mistrovství bylo povedenou ukázkou toho, že i v Plzni to žije a až na trochu odbyté finále jednou velkou senzací. Koncem jen dodat, že jsme MISTRY V HOKEJBALE. Hurááááá