Novinky S.: července 2009

Tak, dětí, je tomu už pár dnů, týdnů, let naštěstí ne, kdy jsem se ztratil z povrchu zemského. Něco se totiž změnilo, a nebylo to nenapadne, nebylo toho málo a šlo to rychle. Skončila škola, tedy zatím a prozatím. Úspěšně jsem se probojoval do dalšího semestru a překonal tak temnou diagnózu, jež se se mnou táhne od GymSo let. Tentokrát, však začátek prázdnin znamenal konec volna a začátek práce. Už druhý den po úspěšném prvákovském působení na ZČU jsem nasměroval své kroky do tichého a poklidného kraje, ležícího v neopěvované (s čímž hodlám něco udělat teď), neromantické (pod slovem romantika se snad dá dnes jen představit kýč a tudíž nechci zdejší ostrohy nad Vltavou, lány a luka urážet) a překrásné oblasti keltského opida. Pravdou je, že neříci Vám tuto důležitou informaci, tak si pozůstatku naší historie těžko všimnete.

Mé působení začalo zajímavě. Jeviště a hlediště otevírala v mém podání groteskní scénka. Neb jak ji nazvat jinak, nežli – Pivo a Díra, pane ŠÉFE...
Jen jsem dorazil na hrazany, čekalo mě obsluhování svatby. Těšil jsem se, mám svatby rád a servírovat papů na tabuli je vážně bomba. Však tentokrát se nalezla chybička, než se převléknu do pracovního, proběhne vítání a rozdělování funkcí, kdo, co, kde a jak, takže dostanu tu nej, nej, nejhorší věc, jež mě neba a to roznášení pití, kdy musíte tancovat s platem piva v úzkých uličkách mezi svatebčany. Vše šlape, papá se, pije se a tu se zjeví má maličkost s jasným úkolem udělat ze sebe trapku. Poslední pivečko na tácu, rád bych řekl, host odsunující se od stolu mě rozhodil, ale zmíněný pán se jen nějak zhoupl, já zabrzdil, ale pivu to asi nedošlo a pokračovalo v cestě. Starým trikem, který každoročně alespoň jednou za čas opráším, zvrhlé pivo, chytnu do tácu a hrdinsky pěji ódy na to, jak jsem dobrý. Doprovod k ódám v mé hlavě obstarává podivný zvuk šplouchjícího moku. Když procitnu, potvrdí se mi neblahé tušení, ke kterému mě vedly vlhnoucí botky, fusky a nožky. Vědro má ve dně díru, milý Lojzo a co víc, z děravého plata uniká tekutý chleb na šedivé sako a principem popsaným jako difúze sako tmavne a tmavne.

Letos jsem dohnal moji multifunkčnost do úplného, nepřekonatelného vrcholu. Dělám snad všechno, a většina z mé činnosti mě baví. Ale oproti loňsku to má dvě (tři) chybky, pracuji míň, nejsem moc na baru (spropitné není) a chlastám :-). Každopádně mám za sebou už několik řádných párty, které bych ani ve snu nečekal.

Oslava promoce dcery sestřenky.
Fakt povedená zábava, měla atributy jedinečné. Myslím, že když jen tak prohodím, že zakončení v bazénu připomínalo, naše staré běhání kolem kostela, nebudu daleko od pravdy:o)...
Problém je, že se takovéto akce opakuji skorem každý týden a mám strach, abych do Plzně nepřijel, jako alkoholik větší, nežli jsem teď.

Práce všeho druhu.
Tím, že nám chybí údržbář a jediný neschopný, ale možná jen použitelný pro těžkou, černou práci jsem já, naučil jsem se další věci a možná ze mě vážně jednou vyroste pořádnej chlap:o)...

Tak, s těmito hračkami už skoro i chodím spát:o))

Když zrovna nedělám plavčíká:o) (neb křesílko na vodě a v ruce sklenku), tak se sluním při luxování bazénu, byť se to nezdá, je to makačka....

Moje další pracovní zaměření, krom toho, že mě potkáte při obsluhování, při pomáhání v kuchyni, při uklízení pokojů, při stěhování všeho, co se stěhovat dá, při opravě chatek, silnice, sekačky, či všeho jiného, nebo při sekání trávy a montování, tak jsem v kanclu...:o)))

Už umím uvařit beton, tak snad jen postavit dům, zasadit strom a zplodit syna:o))))

Občas zachraňuji i zvěř (nemyslím, tím, topící se haranty) tonoucí v bazénu:o))

Ve svém volném čase se převlíkám za uklízečku, malíře a dojíždím pomáhat mé soukromé holičce s bytem:o))).... Ps: protože mě ona slečna stříhá bez těch popelníků, co má právě na fotce na očích, vypadají moje účesy tak dobře:o))))

Nemusím mluvit - neb, jak si studenti práv a dnes už i pajdy vydělávají na živobytí:'( (ps: možná jednou budu po někom uklízet podobný svinčík, alespoň za tento nehrozí kriminál:o))