Ahojky tady Hrazany

Ahojky, je tomu už pár dnů, co se snažím najít si čas a předatlovat sem článek, který je přes týden stár.

Už jsem se konečně i vyspal a v klidu najedl:o), takže špatná nálada je ta tam:o)


...Rád bych byl slušný, ale při mé náladě a po zážitcích z katastrofického, naštěstí již, včerejška (psáno v 00:10 druhého dne:o)), mi to půjde těžko. Léta sbírám a lovím všemožné zážitky, jež vyvolávají pestrou škálu emocí a citů. Mnohdy časem zjistím, že zprvu černá dostane odběhnutím pár dnů sladkou příchuť a vzpomínka s ní spjatá pobaví více, než-li žertovná romance. Dnešní, tedy včerejší den je však spíše tragickou baladou, kterou snad porušilo jen přežití hlavního hrdiny:o). Kde začít?....
....Paňák zlaté Olmecy do whiskovky přes dva ledy a půl zázvorovky – fakt super a jediná dobrá zpráva za poslední týden....
.....Asi takto, dnešek byl vyvrcholením několika uplynulých dnů, které se pyšní těžší prací a pár kompilacemi, co se v důsledku ustojí a dnes vypadají triviálně, ale dohromady dají zabrat. Dnešek vypadal konečně jako den menšího odpočinku, ale zdání klame. V 7 mě vzbudí tel. s úkolem jdi luxovat bazén. Tedy pokorně vstanu a do patnácti min. jsem na cestě. právě a násilím rozlepená očka se při mrknutí víceméně úspěšně snaží opět slepit a navrátit mě snům. V polospánku přilezu do chaty s čerpadly, nahnu se pro kartáč a rána. Zpomaleně rozespán vytřeštím bulvy na padající klubko hadic. Hadice vesele poškádlí čerpadlo, naštěstí bez následku, a mě naschvál, cestou gravitační přitažlivosti vstříc zemi, přerazí plastové odtokové roury. Křuch. Jediné, co mi blesklo hlavou – průser, a pak jen ticho a duto. Z třípalcové roury se na mě valí voda. Podlaha chaty vlhne, hladina zatopení se proklatě rychle zvedá a já pořád zatuhle civím. Když se již mezi mejma prstíkama v sandálech potulují vlnky vody, dojde mi, že mám okamžik na vyběhnutí z nebezpečné zóny, než mě přiškvaří pérka přítulný chlapík – el. proud, do jehož zásuvky se bezelstně začala voda také už dobývat. Při skoku z chaty si všimnu jističů. Přehodnotím situaci a vyhodím je. Nechci ani vědět, jak bych dopadl, nebýt šťastného vnuknutí, ale pravdou je, že každý úspěch musí být po zásluze draze vykoupen....
....Po ranní eskapádě následuje demontáž a montáž nového potrubí. Vše se mi naštěstí povedlo opravit. Bazén bez větších problémů vyluxuji, teda snad jen krom toho, že si otevřu již zastrupené ranky na horních packách:o).....
......Došlo pivo. Takže musím od luxování na bar a velitel směny odjíždí pro sudy. První slečna dne a hned jedna slivovička. Nalil jsem nic jsem nezpůsobil. Uklízím flašku a flaška hup a tancuje po kachličkách, naštěstí vcelku. Jedeme dál. Do vší parády po luxování bazénu zapomenu uzavřít dopouštění vody a zvednu hladinu do nadstandardní výšky, div nepřetejká......
......Korunu dni, kdy jsem stahaný a mrtvý po dnech předešlých dodá večer. Volá mamina. Rád, říkám pravdu:o), rád, že zavolala zvednu mobil a pár chvil euforie vystřídá studená sprcha. Několikrát musím hovor zavěsit, protože stěrky a nadávky přesahují míru, jakou jsem ještě v tento den schopný sníst, abych se nerozbrečel:o). Když se konečně přes kárání dostaneme k jádru pudla, dozvím se, že mi domů dorazila faktura dosahující astronomické částky přes 3500. Drahé vykoupení, že? Celkem by mě zajímalo, jak se přes GPRS stáhne takový balík dat, aniž bych o tom neměl sebemenšího tucha!!! Tato zpráva mě pro den doslova pohřbívá zaživa a vědomí, že zaplacení znamená +- 90 odpracovaných hodiny spláchnout jen tak do hajzlu mě fakt deptá....
....Pocit, co mám teď mi vážně ve sbírce vůbec nechyběl. Dík, je to na kůlku....

Tak, teď se trochu pochlubit, protože se mi střídají celkem volné týdny s nabouchanýma až po střechu, nebude rekord odpracovaných hodin v průměru nic moc, ale dát si za jeden týden (7 dnů od PO – do NE) 99,8 hodin, to stojí vážně zato:o)...