Ahojky, takže, trochu jsem popátral, co bychom zajímavého mohli vidět a pokusil jsem se natáhnout trasu podél hezkých míst. Mezi obrázama, které by měli sloužit jako ochutnávka toho, co nás čeká, jsou i výškové rozpisy tras na každý den. Celkově měří tůra +- 30Km (12,6 + 12,7 + 5 km). Není problém se od tohoto plánu v určitých místech odklonit a zvolit kratší, nebo delší sekundární variantu. Start bych viděl z obce Horní Mísečky - Petrova bouda, Petrova bouda - Sněžka, Sněžka - Pec pod Sněžkou a odtud dom. Problémem je trochu spoj. Z Prahy to jede přímo na Horní Mísečky jen jednou za den a to v 16:15 (ještě se pokusím, najít jinou alternativu), takže by se muselo vyjet z Prahy už ve čtvrtek, pak v Mísečkách zakempovat, vyhodou by bylo, že na přechod pvní části by byl celý pátek. V neděli bychom do Pece dorazili odpoledne a v Praze byli nejpozději v osm. Celá trasa by se dala jít i opačně, záleží na tom, jak se dohodneme:o).... čekám názory, nápady atd....
pondělí 6. září 2010
pondělí 23. srpna 2010
Voda!!!!!
BrodY:
"Už moc času o prazdninách nezbejvá na to dát každoroční Ohři... na termínu jsme se už tak nak někdo shodli..tudíž 3.-5.9. což uz je za chvilku...na lodi zase lehce jen dva dny... cena za loď včetně barelu, padla a vesty by měla bejt okolo 200,- na osobu za dva dny bez dopravy (pokud nás bude dost, tak je doprava zdarma)... tak mi prosím vědět kdo by jel a kdo ne:-)) urcite jsem na nejaky lidi zapomněl, tak jim dejte klidně taky vědět:-)"
Přihlášky zde (http://www.facebook.com/event.php?eid=101944069865546&ref=mf)
sobota 14. srpna 2010
2 v 1, neb fotoreportáž z Hrazan
Rozhodl jsem se. Zdrhnu. Takovéto myšlenky se mi prohnaly předevčírem navečer hlavou. Důkladně jsem se na to, jak vezmu roha, připravoval celých 24 hodin. Nechal jsem si na pupek vytetoval černým inkoustem mapu rozvodu a šachet a druhý den se rozhodl vyrazit.
Takle to začalo (13.8.2010 - 11:00)
Plán se zatím daří (13.8.2010 - 11:05)
Kudy kam?? (13.8.2010 - 11:07)
Pohled vpravo (13.8.2010 - 11:08)
Pohled vlevo (13.8.2010 - 11:09)
Co se nestalo, jen jsem vlezl do mé vysněné únikové chodby, tuny lepkavého a všudypřítomného prachu překryly důkladně promyšlenou mapu a jediné, co mi blesklo hlavou bylo, (sakra, si teď nemůžu vzpomenout), jo, drž se té velké roury…..
Velká roura
Rezignovaný výraz před návratem (13.8.2010 - 15:00)
Jak jsem o to přišel.
Byl jsem mlád, no, ne zas tak moc, teda co to plácám…… eee…… Útěk se nezdařil, velká roura mě zavedla zpět do náručí hotelu. Chytli mě, čapli, mučili, ale nic jsem neprozradil. Zavřeli mě na samotku. Myslím, že se to tam jmenovalo pokoj 29. A dnes to přišlo. Po velkém mučení, zesláblého a vysíleného mě přivedli před …… Nemůžu to ani vypovědět…. A udělali mi to.
(přišel jsem o vlasy)
:-(
sobota 1. května 2010
úterý 6. dubna 2010
pondělí 5. dubna 2010
Jak jsem se stal pacifistou, neb prává velikonoční glosa
Není čemu se divit, vysvětlujte například Indovi, že se první pondělí v dubnu slečna jdoucí po ulici vystavuje smrtelnému nebezpečí, že se z pozarohu vyřítí několikačlenné komando mladíků majících v rukou klacky, ještě tak zvláštně spletené, z čehož jde vidět, že se na celou akci bytelně připravovali, a začnou ji nahánět, křičet na ni nějaké veršující se věty a snažit se dostat výkupné v podobě vajíčka, pentle, či v případě, že parta, takto vybavených chuligánů vlétne na statek, do domu, či kamsi do stavení, budou po paní mámě požadovat malého čiré tekutiny. Města i vesnice obsazena v dopoledních hodinách již od brzkého rána putujícími skupinkami koledníků, jako patronami okupačního vojska. Křehké i ostatní slečny křičící a pištící a stahující zadečky při každé nové ráně, občas lehkého, ale přeci jen jednou za rok povoleného a hájeného řádně štípajícího úderu pomlázkou. Museli vyvolávat u neznalých záchvaty hrůzy a paniky. Na druhou stranu, pro ty, co nezažili velikonoční toulky s pomlázkou po okolí, bude těžké pochopit, že celé toto dění má poetický základ, kdy se poprvé nabízí důvod k pořádné toulce venku pro chlapce, pro první kontakty s jarní, nebo ještě pozdně zimní, jak bylo dřív tu v kopích u nás zvykem, přírodou, holčiny dostávají našupáno, aby neuschly, aby se jim rozproudila krev a kromě do červena sladěných zadečku se jim rozohnila i líčka na tváři.
Ale dnes už se bát nemusíme, už bychom si tuto pověst těžko vysloužili. Stal se ze mě pacifista a letos, krom maminy a babči, paní sousedky a kočky, jsem hodil vražedný dřevěný nástroj do kouta a zklamal. Kde jsou ty časy, kdy jsme se prošli do všech vesniček v okolí, jakmile se sukně objevila na obzoru, zpustili koledu a uháněli za ní. Dnes jsem smutně koukal z okna a nestíhal jsem se divit, po městě se producírují zástupy holek, koledníci, když se náhodou jednou za půl hodiny objeví na obzoru se vozí v autech. Nějaké přepadové oddíly, které to berou vchod po vchodu, byt po bytu, jsem nezažil už dlouhá léta. Prostě z Čecháčků pomalu roste národ pacifistů a povalečů, naše drahé polovičky nám uschnou a zleniví, hlavně, že bude v očích smyšleného reportéra vypadat mírumilovně…….
středa 24. března 2010
Bublava 26.3.2010
tak v plánu je opět naše GymSo chatová akce. Protože jsou zvaní i noví externisti, tak si dovolím udělat takový malý popis, o co jde.
Od druháku bylo dílem Déčka (maturantů z roku 2008) pořádání akcí a zábav na různých chatách v okolí Kraslic. Po počátcích na faře na Stříbrné jsme se přestěhovali na chatu v Kostelní bříze a nakonec jsme zjistili kontakt na chatu na Bublavě, po pravdě s malou odchylkou a to mazcem ve Studenci. Jestli mohu mluvit za předešlé akce v pořadatelské činnosti děčáků, nikdy se nám nestalo, že by se někdo nebavil, většina lidí, kteří se k nám poprvé přidávají, rychle zapadnou. Nejde o párty typu opij se a budeš happy (i když se to někdy trochu k tomuto pojmu přiblíží) spíše jde o setkání známých a kamarádů, jejich kamarádů a jejich známých. Krom posezení a poklábosení se pravidelně trsá, vymýšlí blbosti anebo hrají hry typu „macháček“;o). Pije se až podle toho, jaká je zábava:o).
Akce Bublava
Kdy: 26.3. – 27.3. - měl bych tam být dřív, ale v šest nejpozději určitě (noc z pátku na sobotu, kdyby bylo potřeba, nebude problém, ještě o jednu prodloužit).
Co s sebou: něco na spaní třeba spacák, bumbání a papání taky, hlavně to bumbání.
Kde: chata Bublava vedle rozestaveného aquaparku.
Přemýšlelo se nad sladěním akce do nějakého tématu, ale nakonec to vypadá, že ani doktoři a sestřičky neklapnou, je to na Vás;o)
Pozvánka šla přibližně 40 lidem, přes patnáct už 100% potvrdilo, sedm zatím účast odmítlo.PS: šetřete síly bude to dlouhá noc:o)…… (dále viz. následující článek)
středa 20. ledna 2010
A je to tu zase...
Tak konečně jsem vybojoval jediný volný víkend, na který nebudeme muset čekat až do léta. Chata je zatím zamluvena na jednu noc, ale není problém ji prodloužit na dvě, chtělo by to domluvit co nejdřív, s přihlédnutím k tomu, že bude už semestr v plném proudu myslím, že jedna noc bude tak akorát, aby se nikdo nemohl vymlouvat a zároveň aby veselení nebránilo ve vzdělání a šprtání….
Termín: 26.3.2010 – 27.3.2010 (z pátku na sobotu)
Čas startu ještě dodám, ale myslím, že kolem čtvrté tam již budu.
Penízky: ubytování se bude odvíjet od počtu lidí, od mojí nálady a od páchaných škod – celkem se zpřísnil pronájem, takže slibuji, budu se chovat slušně. Nic dalšího se vybrat nebude, jedině, že by se nakoupilo něco společně (tekutiny), ale to si dohodněte mezi sebou a pak dejte vědět.
Co sebou:
- Deka / spacák
- Tekutiny ohnivé sobě a pro sebe, prostě to, co Vám chutná
- Něco na zakousnutí, jak co koho napadne
Přemýšlel jsem nad tématem – estli jo a když jo, tak co!
- Vzhledem, že Havaj už byl, pyžamo taky, maškarák měla nedávno Pétí a jako socky vypadáme pořád, jo a na úchyl Bublavu s bobováním v plavkách a koulováním vajíčky sice vzpomínám rád, ale opakovaný vtip není vtipem. Přišel návrh udělat párty skrytá identita. Nedělám si přehnané iluze, že všichni dorazíme v maskách s pláštěm a kapucí přes hlavu, ale škraboška, páska přes oči a nějaký zvláštní kus oblečení, který jste v životě neměli, co vy na to?
Pozvánky:
Něco jsem rozeslal, měl bych mít obeslané 2/3 třídy, ale klidně dejte echo dál… Externisti, kamarádi, kamarádi z VŠ, atd.. jsou zvaní, ale prosím aspoň o info, budu muset hlásit počty a tentokrát asi přesněji:o).
Účast zatím přislíbili (je jasné, že konec března je za dlouho a může se stát cokoliv, tudíž nikomu nic neudělám, když nebude moc:o):
8 lidí;-) (den po ohlášení, to jde;o), jsme rád)
pátek 1. ledna 2010
Ve jménu dvou holek
Je pravda, že obě byly jen na jednu noc, ale o to víc neměly žádnou chybu. Jedna je zdaleka a jednu mám už pár let po ruce, je věrná a láskyplná, vždy když jsem u ní, nedej bože v ní, zvedne mi náladu. Ať slečna z dálky, tak holčina od nás musím za oběma cestovat. Obě mě stojí nějaké ty penízky, ale co, dnes není nic zadarmo, myslím, že i kdybych si našel jen jednu a zamiloval se do ní tak jako miluji tyto dvě, levnější by to nebylo. Je pravda, že tu prvou mi dohodila pasestřenka, ze začátku jsem zrovna nadšený nebyl, musím se připravovat na státnice (pozn. redakce: už jsem přečetl asi 50 str. z 800, to je jasny do 11.1. se to určitě i vše naučím) a ne ztrácet takhle ledabyle čas, ale nakonec jsem vábení černovlasé svůdné kočičky podlehl. Musím se přiznat, sliboval jsem si, že se dostanu díky ní blíž, tělo na tělo, k jedné blonďaté slečně, ale štěstí nepřálo. O druhé jsem věděl už déle, ale nebyla mojí favoritkou, původně jsem měl představu trošičku jinou. Všem, co mě znají je jasný, že jsem s touto dračicí měl už nějaký pletky dřív, ale v posledních letech mě několikrát zklamala a co si budeme říkat pánové, ani mě nezvládla pořádně uspokojit. Zažil jsem s ní několik svých poprvé. Možná první pařmenskou pusu, no první nevím, nechci lhát, ale určitě na ni vzpomínám ze všech nejraději, poprvé jsem u ní zůstával celé večery a náš vztah byl chvilkami přímo spalující a zničující. Nakonec i přes mé rozpaky a nerozhodnost, jsem se jí vydal, po těch letech, kdy naše spojení opadalo, navštívit hrdinsky opět. Je to pro mě brunetka, trošku rozcuchaná, moc se nemaluje, pač to nepotřebuje, je přírodní a přirozená a hlavně divoká a proste nějak tak tajemně přitažlivá. První, jak jsem psal černovláska, jsem viděl přesně 26.12.2009. Vyjel jsem vstříc její náruči už kolem dvanácté. Musel jsem totiž kvůli ní do Prahy, ona prostě přijet nemohla. Cestování mi vážně nevadí a hlavně jsem se nemohl už dočkat, a když je odměna nadosah, tak prostě udělám vše a nelituji toho – přeci jen, někdo určitě chytřejší nežli já řekl: „I cesta je cíl.“. Jel se mnou ještě kamarád, aspoň byla cesta snesitelnější a příjemnější. V Praze to byl cirkus. Dorazili jsme snad kolem čtvrté. S kamarádem jsme měli hlad a na holčinu, cíl mojí cesty, bylo ještě brzo. Zalezli jsme do picérky, super, pizza byla vynikající a hlavně o víkendu jedna za plnou cenu a jedna za 20,-, to jde lidičky ne? Na Prahu určitě. V metru byla komedie, kup si jízdenku na celej den, když nemáš ani drobný na tu nejlevnější. Svátky a víkend i v metru to bylo jako po vymření. Nakonec jsme v underground herně k nějakým kovovým chechtákům přišli. Pak jsme vyzvedli pasestřenku a vyrazili. Černovláska čekala na výstavišti. Než jsem se do ní dostal, prošel jsem tak důkladnou vstupní kontrolou, že jsem o sobě začal pochybovat, zda nejsem nebezpečný živel, nebo terorista. Dorazili jsme v první vlně, ale i tak mě překvapilo, že nato, že jde o Mega Dance Show je parket ještě tak prázdný. Během hodiny se však vše změnilo. DJ na nás sypal pecky jednu za druhou a válel to tak dobře, že jsem nevydržel a po pivečku jsem se už musel jít vystavovat na parket. Prostor jsem si vytančil a z parketu už do konce neslezl. Byla to síla, jízda a po několika tejdnech, kdy jsem nikde nebyl, fakt pecka. Bylo mi jedno, jestli tančím sám, nebo s někým, bylo mi jedno, jestli techno, rap, Míšu Davida, či popík. Byl jsem z toho potěšen a ještě teď mám hezký pocit, když zavzpomínám. Tým Evropy 2 se taky vytáhl a většinou byl i vtipný, což u takových nudných křenů je vážně zázrak:o)...
Určitě jste už museli narazit na nějaký chybky, tak je omluvte, mám v krvi ještě dost ředidla na to, abych spíš spal a ne ťukal tento článek. Za příměs v mé krvi může právě ta druhá, ta bruneta. Nakonec jsem se rozhodl a na silvestr vyrazil do MASKY. Původně se mi tam nechtělo, když jsem ještě zjistil, že musíme vyjet v 18:51, pač dýl prostě nic už nejede a navrátil se tvářil až na první spoj v sedm dáno, byl jsem nalomenej celou akci vzdát. Nakonec jsem si řekl, že jsem dlouho neviděl své drahoušky z GymSa a vydal se zapařit. Hospod jsem dlouho neotvíral, ale jakmile jsem seděl na baru a popíjel kafíčko, došlo mi, že má nechuť k alkoholu se rozplynula a bere mě slina. Nakonec jsem si pro opici šel přímo a taky ji dostal. Byla to prostě královská partie a taky jsem skončil ve stavu jako po bitvě. Poslední vzpomínky se vážkou i informaci, nebo k desinformaci, že došla zelená. A nástupní chlast vodka mě už odrovnala, kde jsou ty léta, kdy jsem jako mladej kluk:o) mohl pít a pít a pít:-o. Když jsem dorazil do Kraslic, kam nás hodila má milována Alice – no moc rád ji nemám, ale za ten odvoz budu klidně i lhát, pač nebej ho, tak se ještě teď válím někde ve smrduté škarpě, tak jsem se odkulil k babičce do bytu. Ráno, když jsem si šel vyčistit kušnu, nestíhal jsem se divit. V bytě to spíš vypadalo na vášnivou noc, než na to, že jsem tam oddychoval jen já. Z postele vysely za nohavici kalhoty, tričko se válelo přes kliku u dveří, mikina v kuchyni na židli a jediná bunda a boty byly srovnané dle pravidel slušného chování:o). Už dlouho jsem nikde nebyl, ale poslední dvě akce mi to vážně vynahradily:o).
......pár pro ochutnávku;o)
A to je konec přátelé, ta poslední fotka je jen umělotina - přirozeně:o)