Novinky S.: ledna 2010

Ahojky, téma: chata Bublava:

Tak konečně jsem vybojoval jediný volný víkend, na který nebudeme muset čekat až do léta. Chata je zatím zamluvena na jednu noc, ale není problém ji prodloužit na dvě, chtělo by to domluvit co nejdřív, s přihlédnutím k tomu, že bude už semestr v plném proudu myslím, že jedna noc bude tak akorát, aby se nikdo nemohl vymlouvat a zároveň aby veselení nebránilo ve vzdělání a šprtání….

Termín: 26.3.2010 – 27.3.2010 (z pátku na sobotu)

Čas startu ještě dodám, ale myslím, že kolem čtvrté tam již budu.

Penízky: ubytování se bude odvíjet od počtu lidí, od mojí nálady a od páchaných škod – celkem se zpřísnil pronájem, takže slibuji, budu se chovat slušně. Nic dalšího se vybrat nebude, jedině, že by se nakoupilo něco společně (tekutiny), ale to si dohodněte mezi sebou a pak dejte vědět.

Co sebou:
- Deka / spacák
- Tekutiny ohnivé sobě a pro sebe, prostě to, co Vám chutná
- Něco na zakousnutí, jak co koho napadne

Přemýšlel jsem nad tématem – estli jo a když jo, tak co!
- Vzhledem, že Havaj už byl, pyžamo taky, maškarák měla nedávno Pétí a jako socky vypadáme pořád, jo a na úchyl Bublavu s bobováním v plavkách a koulováním vajíčky sice vzpomínám rád, ale opakovaný vtip není vtipem. Přišel návrh udělat párty skrytá identita. Nedělám si přehnané iluze, že všichni dorazíme v maskách s pláštěm a kapucí přes hlavu, ale škraboška, páska přes oči a nějaký zvláštní kus oblečení, který jste v životě neměli, co vy na to?

Pozvánky:
Něco jsem rozeslal, měl bych mít obeslané 2/3 třídy, ale klidně dejte echo dál… Externisti, kamarádi, kamarádi z VŠ, atd.. jsou zvaní, ale prosím aspoň o info, budu muset hlásit počty a tentokrát asi přesněji:o).

Účast zatím přislíbili (je jasné, že konec března je za dlouho a může se stát cokoliv, tudíž nikomu nic neudělám, když nebude moc:o):
8 lidí;-) (den po ohlášení, to jde;o), jsme rád)

Je pravda, že obě byly jen na jednu noc, ale o to víc neměly žádnou chybu. Jedna je zdaleka a jednu mám už pár let po ruce, je věrná a láskyplná, vždy když jsem u ní, nedej bože v ní, zvedne mi náladu. Ať slečna z dálky, tak holčina od nás musím za oběma cestovat. Obě mě stojí nějaké ty penízky, ale co, dnes není nic zadarmo, myslím, že i kdybych si našel jen jednu a zamiloval se do ní tak jako miluji tyto dvě, levnější by to nebylo. Je pravda, že tu prvou mi dohodila pasestřenka, ze začátku jsem zrovna nadšený nebyl, musím se připravovat na státnice (pozn. redakce: už jsem přečetl asi 50 str. z 800, to je jasny do 11.1. se to určitě i vše naučím) a ne ztrácet takhle ledabyle čas, ale nakonec jsem vábení černovlasé svůdné kočičky podlehl. Musím se přiznat, sliboval jsem si, že se dostanu díky ní blíž, tělo na tělo, k jedné blonďaté slečně, ale štěstí nepřálo. O druhé jsem věděl už déle, ale nebyla mojí favoritkou, původně jsem měl představu trošičku jinou. Všem, co mě znají je jasný, že jsem s touto dračicí měl už nějaký pletky dřív, ale v posledních letech mě několikrát zklamala a co si budeme říkat pánové, ani mě nezvládla pořádně uspokojit. Zažil jsem s ní několik svých poprvé. Možná první pařmenskou pusu, no první nevím, nechci lhát, ale určitě na ni vzpomínám ze všech nejraději, poprvé jsem u ní zůstával celé večery a náš vztah byl chvilkami přímo spalující a zničující. Nakonec i přes mé rozpaky a nerozhodnost, jsem se jí vydal, po těch letech, kdy naše spojení opadalo, navštívit hrdinsky opět. Je to pro mě brunetka, trošku rozcuchaná, moc se nemaluje, pač to nepotřebuje, je přírodní a přirozená a hlavně divoká a proste nějak tak tajemně přitažlivá. První, jak jsem psal černovláska, jsem viděl přesně 26.12.2009. Vyjel jsem vstříc její náruči už kolem dvanácté. Musel jsem totiž kvůli ní do Prahy, ona prostě přijet nemohla. Cestování mi vážně nevadí a hlavně jsem se nemohl už dočkat, a když je odměna nadosah, tak prostě udělám vše a nelituji toho – přeci jen, někdo určitě chytřejší nežli já řekl: „I cesta je cíl.“. Jel se mnou ještě kamarád, aspoň byla cesta snesitelnější a příjemnější. V Praze to byl cirkus. Dorazili jsme snad kolem čtvrté. S kamarádem jsme měli hlad a na holčinu, cíl mojí cesty, bylo ještě brzo. Zalezli jsme do picérky, super, pizza byla vynikající a hlavně o víkendu jedna za plnou cenu a jedna za 20,-, to jde lidičky ne? Na Prahu určitě. V metru byla komedie, kup si jízdenku na celej den, když nemáš ani drobný na tu nejlevnější. Svátky a víkend i v metru to bylo jako po vymření. Nakonec jsme v underground herně k nějakým kovovým chechtákům přišli. Pak jsme vyzvedli pasestřenku a vyrazili. Černovláska čekala na výstavišti. Než jsem se do ní dostal, prošel jsem tak důkladnou vstupní kontrolou, že jsem o sobě začal pochybovat, zda nejsem nebezpečný živel, nebo terorista. Dorazili jsme v první vlně, ale i tak mě překvapilo, že nato, že jde o Mega Dance Show je parket ještě tak prázdný. Během hodiny se však vše změnilo. DJ na nás sypal pecky jednu za druhou a válel to tak dobře, že jsem nevydržel a po pivečku jsem se už musel jít vystavovat na parket. Prostor jsem si vytančil a z parketu už do konce neslezl. Byla to síla, jízda a po několika tejdnech, kdy jsem nikde nebyl, fakt pecka. Bylo mi jedno, jestli tančím sám, nebo s někým, bylo mi jedno, jestli techno, rap, Míšu Davida, či popík. Byl jsem z toho potěšen a ještě teď mám hezký pocit, když zavzpomínám. Tým Evropy 2 se taky vytáhl a většinou byl i vtipný, což u takových nudných křenů je vážně zázrak:o)...

Určitě jste už museli narazit na nějaký chybky, tak je omluvte, mám v krvi ještě dost ředidla na to, abych spíš spal a ne ťukal tento článek. Za příměs v mé krvi může právě ta druhá, ta bruneta. Nakonec jsem se rozhodl a na silvestr vyrazil do MASKY. Původně se mi tam nechtělo, když jsem ještě zjistil, že musíme vyjet v 18:51, pač dýl prostě nic už nejede a navrátil se tvářil až na první spoj v sedm dáno, byl jsem nalomenej celou akci vzdát. Nakonec jsem si řekl, že jsem dlouho neviděl své drahoušky z GymSa a vydal se zapařit. Hospod jsem dlouho neotvíral, ale jakmile jsem seděl na baru a popíjel kafíčko, došlo mi, že má nechuť k alkoholu se rozplynula a bere mě slina. Nakonec jsem si pro opici šel přímo a taky ji dostal. Byla to prostě královská partie a taky jsem skončil ve stavu jako po bitvě. Poslední vzpomínky se vážkou i informaci, nebo k desinformaci, že došla zelená. A nástupní chlast vodka mě už odrovnala, kde jsou ty léta, kdy jsem jako mladej kluk:o) mohl pít a pít a pít:-o. Když jsem dorazil do Kraslic, kam nás hodila má milována Alice – no moc rád ji nemám, ale za ten odvoz budu klidně i lhát, pač nebej ho, tak se ještě teď válím někde ve smrduté škarpě, tak jsem se odkulil k babičce do bytu. Ráno, když jsem si šel vyčistit kušnu, nestíhal jsem se divit. V bytě to spíš vypadalo na vášnivou noc, než na to, že jsem tam oddychoval jen já. Z postele vysely za nohavici kalhoty, tričko se válelo přes kliku u dveří, mikina v kuchyni na židli a jediná bunda a boty byly srovnané dle pravidel slušného chování:o). Už dlouho jsem nikde nebyl, ale poslední dvě akce mi to vážně vynahradily:o).

Doporučuji fotky!!!!!!!!!!!

......pár pro ochutnávku;o)