Voda :)

Tak, ahojky lidičky. Jsem pozadu s článkem z VODY, Elís mě předběhla (článek zde), takže se pustím jen do menší revize z pohledu, nejlepší, nejrychlejší, nejšikovnější, nejpohodovější a nejhezčí lodě, aneb z kocáby mé a Péti:o).

Jednoho hezkého, s přivřenýma očkama, dne jsme se vydali na vodu:-). Letošní akce voda slavila velkou účast, na Ohři vyplula regata o deseti loďkách:o). Po příjezdu vlakem do Kynšperku, do místa našeho startu, jsme odťapali trnitou cestu plně naloženi výbavou. Loďky už čekaly, celé družstvo zachvátil hon, aby vybojovali před ostatními tu nejhezčí loď, velkou, malou vestu a řádné pádlo. Ani ne po hodině se počaly první kanoe spouštět na vodu. Poslední, klasicky uzavírala řadu, naše karavela:o), plně naložena důležitostmi, v čele s kytarou. O první srandu se postarala, Měří a Verča, jejich loď nepochopila, že se pluje po proudu a provezla holky po různých skrytých místech řeky kolem břehu. Po odvážném manévru se povedlo holky v soulodi přesadit a následně rozsadit:o), moc spolu zlobily. První trasa nás zavedla do Lokte, v původním plánu jsme měli dorazit kolem čtvrté, ale skutek byl, že jsme se o chviličku zpozdili. Když jsme se v šest:) konečně dotkli s Péťou Jirglíkem břehu, čekalo se ještě pár (poznámka editora: trochu víc párů) desítek minut, nežli dopluje souloďový ocásek. Večer pár pivek, fotbálků a šupky hupky dohajan, aby bylo dost síly na druhý den, který měl být ještě delší, než-li ten dnešní:o). Chvilku jsem se nechal přemlouvat a nakonec skončil přes noc u Nezby ve stanu. Kemp byl celkem nadupanej, takže počítat s klidným spánkem se nedalo, ale když mě v hluboké noci z právě zabraného snu probral trombón, držený v rukou něčeho, co se tvářilo jako osazenstvo ČVUT, vypěnil jsem a poslal přes celej kemp trombon do patřičných míst nočního trubače. Několika minutovej projev na jeho Qví Qvé nenechal na odezvu dlouho čekat. Půlhodiny na to, mě ze stanu vytáhl kárný výbor. Poté co nakopli náš příbytek, jsem ze stanu vypálil tak rychle, že jsem ani nerozepl vnější plachtu a proplazil se pod ní. Poté, co se mi povedlo mou mušší schránku postavit (editor: po vylezení se po břiše zpod stanu, jen tak v trenkách, připomínala situace spíše grotesku, ale šlo v ní řádně o kejhák) a rozkoukat se, stála proti mně pirátská, pětičlenná banda. Začalo to zavánět rozbitím mé výmluvné chlebárny. Tajně jsem doufal, že pokud se něco začne, stihnu před totál zlitou grupou chviličku utíkat, než se z našeho ležení sezbírá zbytek kluků. Ráno jsem se dozvěděl, že jediná připravená bojová záloha byla BrodY a rozespalý Ondra, který by se po oblečení a vysoukání ze spacáku, mohl tak podílet, jako první na odklízení dvou mrtvých těl:o). Vše se zdařilo a přes výstup s Jirglíkovo stanem, který se neubránil zákeřnému útoku, ale za který byli také seřváni, se povedlo bandu uklidnit (editor: autor je prostě BOREC:o). Druhej den byl dávkou na zlomení pádla, ale dopluli všichni a kemp v Radošově stál zato.