Plesík :o)

Tak je to za Námi, včerejší večer a dnešní ráno patřilo mezi pár dnů, které těžko zažijete dvakrát. Už tomu pár měsíců bude, co někteří více jiní méně počali rozbíhávat onu akci, která se může bez všech okolků pyšnit přízviskem maturitní. Nebudu zde zasypávat Vaše hlavičky a plýtvat drahocenným časem, jenž obětujete pro přelouskání těchto řádečků a přeskočím z organizačních maličkostí přímo do víru zábavy a spirály dění.
Nutno podotknuti, že celý ples poznamenal bacil různých nemocí, který mírně narušil celé plesové plány, ale z božskosti našeho dílka ubral nepatrnou, titěrnou částečku. Převážně vše klapalo v největším pořádku, pár chybiček se sic objevilo, ale jak se říká: „Zaflikovali jsme je dobře.“, tudíž pro oko našich hostů by mohly, doufejme, že doopravdy byly, nepostřehnutelné. Jestli je tu někdo zvědav na můj názor, dovolím si prohlásit, že jsem si ples užil. Líbil se mi. Již od začátku, kdy se na naší vychytávce – promítačce – zazářily prvé fotky, počalo mi docházet, že jsme doopravdy již ve čtvrťáku. Je to neskutečné, mám pořád pocit, že odpovídám maximálně tak druhému ročníku. Musím zjistit, jestli se dá podat znova přihláška na Gympl. Parket jsme klasicky opět otevřeli my. První valčík vytáhl naše neposedné zadnice a rozjel rodící se večer. Předtančení obou tříd také nezklamala, dopadla na jedničku, no možná já budu za dva, ale o tom pssst. Stužkování plně elegantně přežili všichni, úmorné ovzduší řádilo na většině přítomných bohužel ohnivou rukou, ale jak jsem již pronesl, nikdo se nevzdal bez boje. Při následném focení, opět moje maličkost vlezla omylem ( chtěl jsme, ale oni mě nechtěli ) mezi 4.C. Podruhé jsem naštěstí již trefil správnou třídu, ale jelikož nás to trefilo jen 6 lidí, focení se nekonalo. Následná učitelská volenka byla jednou z perliček večera, můj profesorský protějšek, jedna z nejúžasnějších osůbek profesorského sboru, sice musela trpět pod tíhou mojí trapné konverzace, ale pevně věřím, že jsem ono faux pas odčinil ploužáčkem a nepodupáním střevíčků. Rodičovská volenka stála také zato a studentská se nekonala. Večer utekl poněkud rychle, rychleji než jsem zvyklý a to jsem už zažil urychlení času, kdy Vám čtyři hodiny připadají totožné s dvěma minutami a 45 sekundami. Kupa známých, kamarádů a dalšího tvorstva ještě více usnadnila průběh večerem. Tanečky po boku neuvěřitelně překrásných okouzlujících slečen nebudu ani popisovat, zaprvé jsou nepopsatelné a za druhé z nich nic nevím, protože, kdo z nás ví něco o Nebi. Ani závěrečným hvizdem plesu zábava nenacházela pokojného konce. Po malé zastávce v přeplněné Masce, se večer, tedy ráno, rozparádilo v Jackovi. Hrací skříň nenašla chviličku odpočinku a na prostoru dva na dva, možná tři metry, se svíjelo na deset ještě přeživších lidí. Když se ještě ohlédnu o pár hodinek zpět, k půlnočku, musím, říci, že drak byl úžasný a naše parta ještě o špetku lepší. Ještě teď se mi točí hlava z nádherných holek a z plouživých rytmů po boku té a později těch nejkrásnějších. Dámy děkuji Vám. Pánové, myslím, že jsme prostě špičkově sehraní a nikdo na nás nemá, jste a budete mými kamarády už asi navždy, no krátce, prostě na to pivo si spolu zajdeme vždy a kdyby náhodou ne, u každého 4 piva si na Vás vzpomenu a dám si panáka k dobru. Při pozorování foteček mě napadlo pár větiček, o které bych se s Vámi ještě rád podělil.
Kamarády tvoří společné zážitky. Zážitky jak dobré, tak oněch pár temných chvil, jež spolu zažijí. Rodinu tvoří snaha pomáhat si s problémy a dělit se o své radosti. S čistým srdcem mohu říci, že právě takovíto lidé patří do 4.D a 4.C. Zoceleni společným bojem a spjati radostnými prožitky, jak ze školních lavic, tak i z volného času tráveného po svém boku. Jak už to bývá, každá společnost žije svým vlastním vnitřním životem, v němž se objevují jak padouši, tak jejich čisté protějšky. Mám však pocit, že se naše kolektivní reputace po čtyřech letech na GymSo stále leskne zrnkem cti a jasně, doufejme i vítězně, kontrastuje s prohřešky a kotrmelci, kterým byl gympl svědkem. Pro mě má gymnázium i duši a já hrdě hlásím, že jsem rád, že jsem se mohl stát, stejně jako všichni kolem, její součástí.