Už to tak bude, je přesně 15:57 17.5.2008 a do mého prvního vystoupení schází bezmála 40 a půl hodiny. Nikdy bych nevěřil, že budu odpočítávat hodinku po hodince. Je těžké popisovat pocity a niterní dohady, které pomalinku zaplavují celé mé vědomí, svědomí a myšlení. Nevycházím z boje s nimi zrovna nějak vítězně. Proklínám pořadí, proč zrovna já musím jít hned druhý, ale přesto v mých žilách už koluje pár molekul adrenalinu, který hodinu po hodině přidávají mému tělu třas, vzrušení a strašnou chuť už, už strkat ruku do pytlíku s otázkami. Nevím, chvilkami jsem opět na obláčku, pevně věřím, že celý maturitní koloběh dopadne dobře, chvilkami se propadám to neuvěřitelných stavů totální rezignace a odevzdání se osudu, což mi nedělá moc velký problém, protože fatalismus není mému smýšlení zas tak cizí. Občas mě zachrání myšlenka, že těmito symptomy netrpím jako jediný, dokonce věřím, že podobné stavy v tomto období prožívá většina čtvrťáků, ať již jde o šprty, normální studenty, nebo flákače. Jednoduše se dá říct, že je vždy co zdokonalovat. Jsem docela zvědav, jak budu v pondělí vypadat. Doufám, že zvládnu nakombinovat onoho vysmátého šaška, kterého znáte z gymplu, uťáplého šmudlu ze základky (no trochu kecám, ale víte jak:o) a obyčejného vesničana z vidlákova, teda z pěkného městečka na kraji světa:o). Můj nevětší strašák se skrývá v nj, chodíme kolem sebe v bytě podobni dvěma vrahnounům s nabroušenými noži. Kde leží maturitní otázka z nj, tam nemůže postát ani chviličku moje maličkost. Otázky mě pronásledují, snažím se jim čas od času postavit a vyzvat je na souboj muže proti muži, ale vždy lstivě přivolají kamarádky a vrznou se na mě ve větším počtu, deset max. patnáct minut a musím útéci. Snad ostatní předměty budou něžnější, ale při losování v 10:45 (od 11:00 mám prý maturu z nj, tak to bude start na potítko) budu hrát o svůj život v ruské ruletě s jedinou komorou prázdnou a zbytkem ostrýma naládovaným kvérem.
Krom toho, že se čas od času podívám na nějakou tu mat. otázku a přehrávám si v hlavě různé scénáře nastávající komedie, dramatu, grotesky a hororu, sežral jsem za tejden neuvěřitelné kvantum sladkého a omezil přísun piva a mé oblíbené slivovice na minimum, tak jen bych chtěl říci, že alespoň za to bych si zasloužil potlesk:-). Tak přátelé, ale Vy vlastně víte, tak hurá na to a před zrcadlem si řekněte alespoň 12X: „Dám to!!“ „Dám to!!!“ „Prostě to musím dát.“ a prosím, dejte to, ať aspoň někdo z Nás zvítězí. Pa
Tak asi takle si připadám:o) a) radostné chvíle, b) období depky
čus
2 komentáře:
"Dám to!" ... prostě musim, protože s mojí neschopností se učit bych toho do září zapomněla eště mnohem víc... a ty to taky dáš, protože na to, abys jen mlčel (ať už v jakymkoliv jazyce =)) si moc ukecanej, takže sice to možná nebude gramaticky dokonalý a chvílema třeba bude scházet i obsah, ale každopádně ctihodnou porotu zaručeně přesvědčíš, že tvoje znalosti jsou minimálně dostatečný... a i za necelý dva dny se toho dá dost našprtat... (a jestli mi někdo hodlá tvrdit že ne, tak ho asi sežeru, aby zmlknul, páč já v to u některejch předmětů pevně doufám!!!!) ...a když se to vezme statisticky, je šance neodmaturovat jen asi 0,83333 %, což jsou jen takový drobný, co můžem s klidem přenechat pro příští ročníky... Máme přece 99,17 % šanci a při takovýhle jistotce bych si třeba sportku svadila s dokonalym klidem, že to přece vyhraju! Za tejnden touhle dobou bude prostě celá naše třída oslavovat úředně potvrzenou přítomnost mozku se znalostmi minimálně dostatečnými a hotovo!
Přeju všem šťastnou ruku na výběr těch jedinejch čtyř přijatelnejch otázek a děkuju Ájovi za uklidnění, že v tom njsem sama, protože během svaťáku jsem sice stihla hodně věcí, ale dokonalý našprtání se na maturu v tom moc nefiguruje... =)
Tak čaute... Zuzka
čaU Ty wo.. maturRa:? he.. tak zkuř
Okomentovat